Tichá revoluce. Široká kluziště na hokejové mapě vymírají

Hokejová kluziště mají dva rozměry: severoamerický a mezinárodní. Zatímco v NHL se hraje na hřištích se severoamerickými rozměry, v Evropě se hokejisté prohání převážně po ledě mezinárodních rozměrů. Právě evropské kluziště je standardem při mistrovství světa nebo olympijských hrách.

Zajímavostí je, že zimní olympijské hry se v Severní Americe konaly šestkrát (Vancouver 2010, Salt Lake City 2002, Calgary 1988, Lake Placid 1980 a 1932, Squaw Valley 1960). Jen na olympiádě ve Vancouveru se ale Mezinárodní hokejová federace (IIHF) dohodla na změně tradice a turnaj se odehrál na užším, zámořském hřišti.

Zámořské kluziště NHL

V Severní Americe měří standardní kluziště NHL 200 stop na délku a 85 stop na šířku, což je v metrické soustavě 61 × 26 metrů. Tento rozměr vychází z rozměrů ledové plochy kluziště Victoria Skating Rink v Montrealu, kde se v roce 1875 odehrál první zápas pod střechou.

Evropská neboli mezinárodní velikost hřiště

Naopak evropská kluziště, která odpovídají specifikacím IIHF, jsou o něco méně než 200 stop dlouhá a přibližně 97–100 stop široká (60 × 30 metrů). Rozměry se ale na jednotlivých stadionech mohou lišit, protože se jedná pouze o doporučení, nikoli povinnost. Platí tady proto víc než v NHL, že hráči mohou využít znalosti domácího kluziště a soupeře, který není na danou velikost hřiště zvyklý, nachytat na švestkách.

Některé evropské kluby se snaží rozměrům z NHL přiblížit a upravují velikost hrací plochy na vlastním stadionu. Na příkladu české hokejové extraligy je vidět, že klasické letiště zůstává na 3 stadionech ze 14. Naopak NHL rozměry splňují 4 hřiště. Zbytek kluzišť se pak pohybuje v rámci hybridního modelu.

Rozměry hřišť českých extraligových celků

Jak velikost hrací plochy ovlivňuje způsob hry

Rozdíl ve velikosti kluzišť výrazně ovlivňuje styl hry na jednotlivých hřištích. Každé hřiště je rozděleno přesně na třetiny, proto vzniká velký rozdíl v tom, jak velká, nebo správněji řečeno široká, jednotlivá pásma jsou. Díky tomu je rozdíl nejen v intenzitě hry, ale také v prostoru pro taktické manévry koučů.

Bum, prásk, rána, gól v NHL

Zámořské kluziště je zhruba stejně dlouhé jako evropské, ale užší a v některých případech kluzišť o rozměrech letiště výrazně užší. Není proto překvapením že stejný počet hráčů na menším prostoru vede ke konfrontačnějšímu a akčnějšímu stylu hry. Hráči se dostávají mnohem více do kontaktu a hra je rychlejší, proto klade důraz na rychlostní a silovou vybavenost hráčů.

Hračičky a profesoři z Evropy

Naopak větší evropská kluziště nabízejí hráčům více prostoru. Hra proto nemá tak vysoké tempo a fyzické požadavky na hráče nejsou tak vysoké. Otevírá se ale brána k rozvoji technické a taktické stránky hry. Hráči nejsou pod takovým tlakem a mají proto více času na práci s pukem. Trenéři zase mají více prostoru na promýšlení taktických formací, díky kterým má hra řád a snižuje se prvek náhody.

Veškeré rozměry a odlišnosti evropského a zámořského hřiště. (Zdroj: wikipedia.com)

Evropani, třeste se. Tady se hraje od podlahy! Dojmologie, nebo čísly podložený fakt?

Scott Grossman a Terence Hines publikovali statistiku ze sezóny 1995/96, ve které zjistili, že severoameričtí hráči nastřádali dohromady 38 622 trestných minut, zatímco evropští hráči v NHL pouze 6 037 trestných minut. Vyvodili z toho závěr, že evropský hokej je méně agresivní. Je ale potřeba vzít v potaz, že jejich statistika hovoří jen o souhrnných číslech. Směrodatnější by byla průměrná hodnota, protože Evropanů v NHL hraje méně než severoamerických hráčů. Jak to tedy doopravdy je?

Podle průzkumu Sportega z dat NHL pro sezónu 2022/23 ale nevyplývá, že by byl rozdíl mezi hráči z Evropy a Severní Ameriky nějak markantní. Evropané posbírali 5 265 trestných minut, zatímco Američané a Kanaďani 18 151. V průměru je to pak ale necelých 20 trestných minut na hráče vs. 26,5 minuty. Pokud bychom šli ještě dál a podívali se na průměrný čas strávený na ledě na jednu trestnou minutu, pak Evropan stráví na ledě 15:14, Severoameričan 15:01.

Není proto správné vyvozovat závěry ve fyzičnosti a agresivitě hry podle národnosti. Vždy závisí na konkrétním typu hráče a na tom, jakým herním stylem se prezentuje.

Nejtrestanější hráči základní části NHL v období 1992/93–2022/23

Udělejte revoluci za nás!

Samotná kvalita hráčů, posuzování rozhodčích a další aspekty hry přispívají k tomu, že zápasy NHL mohou působit mnohem zábavněji a atraktivněji pro oko fanouška. Nezanedbatelnou roli v tomto náhledu na hru ale také hrají odlišnosti v rozměrech hřiště.

Pokud se vede debata o standardizaci velikosti hokejového hřiště v jeden celosvětově používaný rozměr, pak má právě užší hřiště NHL náskok před evropským. Rychlost a neustálá akce dělají ze zámořské soutěže atraktivní podívanou, která mnohdy mezistátním zápasům chybí.

Už v roce 2019 se začalo mluvit o tom, že se také evropská hřiště přizpůsobí rozměrům ledové plochy za velkou louží a bude se hrát na ledě širokém 26 metrů. O dva roky později tato debata opět ožila a mělo dojít ke konsensu, že olympijské hry a mistrovství světa se budou hrát pouze na ledových plochách s touto upravenou šířkou. Pokud se ale podíváš dnes do pravidel IIHF, požadavky na šířku hrací plochy oscilují mezi minimální šířkou 26 metrů a maximem o 30 metrech.

Dá se tedy předpokládat, že v dohledné době nás budou čekat další fantastické titulky o revoluci v mezinárodním hokeji, kdy dojde k zúžení kluzišť. Aby ale nedošlo k odlivu fanoušků a evropský hokej zůstal atraktivní a konkurenceschopný, jednotlivé kluby k těmto změnám dost možná přistoupí dřív, než se pravidlo povede IIHF prosadit.