RECENZE: Saucony Endorphin Speed 4 – běžecký confidence booster za dobrý peníz
Chceš závodní rychlost za dostupnou cenu? Saucony Endorphin Speed 4 zvládnou i intenzivní tréninky – přečti si, jak obstály v testu.
Závodnické poprvé: Přežila jsem Koloběžka Cup! – Bára na kolobce 6. díl
Pojďte si Koloběžka Cup odjet se mnou
Stala se naprosto šílená věc. Já, nesportovec a antitalent na všechno od běhu po baseball, jsem se přihlásila na závod.Začalo to s Kostkou Tour Max, o které jsem vám psala v minulém článku. Frčelo mi to na ní tak dobře, že jsem si začala myslet, že to není kolobkou, ale mnou. Když jsem pak narazila na závod Koloběžka Cup, v náhlém zatmění mysli jsem se přihlásila.Hned druhý den jsem si začala nadávat. Co mě to napadlo? Vždyť jsem byla celý život za slimejše! Barboro, zbláznila ses? Ale jednou jsem byla přihlášená, tak jsem se rozhodla nevycouvat. A tak se stalo, že se sportovní antitalent jménem Bára vydal do Prahy na Koloběžka Cup.[caption id='attachment_8803' align='alignnone' width='633']
Pozór, Bára dorazila do Prahy a chystá se závodit! Tohle bude něco.[/caption]
Tenhle fešák to se mnou odzávodil.[/caption]Už při zkušební jízdě se mi povedlo dvakrát špatně odbočit. To vem čert, ale ty kopce! „To dáš, Barboro,“ říkala jsem si, „prostě zatneš zuby a vydupeš to.“ Zkusila jsem si taky sfrčet nejdelší kopec dolů. Zjistila jsem, že taktika brzda-brzda (opak taktiky brzda-plyn) bude dobrá volba, protože za každým rohem mohl vyskočit chodec nebo cyklista.Po projetí trasy ze mě konečně odpadl stres. Řekla jsem si, že jsem přece nepřijela za umístěním, tak co. Těch pět kilometrů zvládnu, i kdybych měla být poslední.
Díky za info, skoro už jsem myslela, že je ten kopec nekonečný![/caption]Někdo mě předjel. Ale Dvaapadesátku pořád vidím. Přidej, Báro!Ještě jeden kopec. Už nemůžu, do kopce běžím tak pomalu, že bych si dala facku. Zkusím rychlou chůzi, přece cestou nezdechnu.Kolem profrčel Traktor. Cítím se jako totální lama, vždyť na Traktoru se nedá jezdit. Vím to, zkoušela jsem ho na Megatestu. Sakra!Jedu dál. Už spíš svým běžným tempem, možná trochu svižnějším. Funím jako lokomotiva. Větev ze strany. Výmol. Kde je Dvaapadesátka?Poslední kopeček dolů. Můstek. Trexx dvakrát škrtne. Mám z toho radost – jako bych ho podepsala.Už budu v cíli. Zatáčím a – počkat, cože? Tudy asi ne…„Tamtudy, tamtudy!“ řvou na mě z druhé strany pásky, která ohrazuje trať. Proboha, jak jsem mohla před cílem blbě odbočit?Dupu jako blázen. Ne, nesmí mě předjet víc lidí! Cílová rovinka. Má to ještě vůbec smysl? Nemá, jsi lama, Barboro. Dojíždím posledních pár metrů bez odrazu a lapám po vzduchu.Dvaapadesátka se na mě zubí: „Promiň, já jsem musel, mně to z kopce jede hrozně rychle!“To mi zvedlo náladu. Rozhlédla jsem se kolem – vypadalo to, že mě nepředjelo až tolik lidí. A zvládla jsem to! Najednou jsem měla pocit, jako bych vyhrála. Aspoň sama nad sebou jsem vyhrála určitě. Vždyť jsem odjela svůj první závod v životě!
Opravdová medaile! Kdybych ji osobně nepřevzala, nevěřila bych tomu.[/caption]Tohle s vámi udělá koloběžka. Z antisportovce udělá holku s medailí na krku. Holku, která je na sebe nekonečně pyšná a doteď se nepřestala usmívat.Díky, kolobko. Díky, Trexxi. A díky i organizátorům Koloběžka Cupu, že jsem si mohla zazávodit, i když doopravdy nejsem žádná závodnice.Co vy, už jste někdy závodili? Nebo se na nějaký závod chystáte? Pochlubte se do komentářů, ať se mám s kým radovat.Trhněte si!
Pozór, Bára dorazila do Prahy a chystá se závodit! Tohle bude něco.[/caption]Hurá pro Trexxe a na trať
Střih – a najednou byla TA sobota. Den dé. Závod zet. Můj historicky první závod. U stánku Yedoo na mě čekal zamluvený Trexx, na kterého jsem se těšila. Mám zrovna Trexxe doma na vyzkoušení, tak jsem si říkala, že bude fajn jet závod na kolobce, se kterou už jsem se trochu seznámila, i když jsem před závodem stihla jen jednu vyjížďku.Kolobku jsem tedy jakžtakž znala, teď ještě poznat trať. Závodníky jsem radši ani poznávat nechtěla, stresovalo mě, že všichni vypadají tak zkušeně.[caption id='attachment_8800' align='alignnone' width='633']
Tenhle fešák to se mnou odzávodil.[/caption]Už při zkušební jízdě se mi povedlo dvakrát špatně odbočit. To vem čert, ale ty kopce! „To dáš, Barboro,“ říkala jsem si, „prostě zatneš zuby a vydupeš to.“ Zkusila jsem si taky sfrčet nejdelší kopec dolů. Zjistila jsem, že taktika brzda-brzda (opak taktiky brzda-plyn) bude dobrá volba, protože za každým rohem mohl vyskočit chodec nebo cyklista.Po projetí trasy ze mě konečně odpadl stres. Řekla jsem si, že jsem přece nepřijela za umístěním, tak co. Těch pět kilometrů zvládnu, i kdybych měla být poslední.Ke startu připravit – pozór – teď!
Hlavní závod se jel po dvojicích, abychom se na trase nepomlátili. Čekání na start uběhlo děsivě rychle – najednou jsem tam stála, vedle mě kluk s číslem 52, před námi koloběžkáři na Traktoru (koloběžce od Yedoo inspirované traktorem John Deere) a na kolobce s malými koly.Ti dva na netradičních kolobkách odstartovali. Teď my. Dvacet vteřin. Tút – tút – túúút! Start!Vystřelila jsem jako splašená, Dvaapadesátku jsem nechala za sebou. Řítím se k první zatáčce, musím se otočit o 180 stupňů. Jau! Místo na cestu jsem se strefila do keře. Jo, na závodě jsem nabrala keř. To vážně.Ulítla mi nadávka a taky Dvaapadesátka – už byl přede mnou. V prvním kopci mě pak nechal definitivně za sebou. Ale předjela jsem Traktor a Malá kolečka, tak aspoň tak.První kopec vydupaný. Teď rovně. Bacha, výmol. Sakra, další! Kopec dolů. Svištím rychleji, než jsem zvyklá, ale nebojím se. Brzdím, až když si vzpomenu, že z druhé strany může vyjet cyklista, který o mně neví.Rovinka. Další kopec. Mám pocit, že moje plíce povlávají daleko za kolobkou. Další kopec už nedávám. Seskakuju a běžím. Zase naskakuju – a dál![caption id='attachment_8801' align='alignnone' width='633']
Díky za info, skoro už jsem myslela, že je ten kopec nekonečný![/caption]Někdo mě předjel. Ale Dvaapadesátku pořád vidím. Přidej, Báro!Ještě jeden kopec. Už nemůžu, do kopce běžím tak pomalu, že bych si dala facku. Zkusím rychlou chůzi, přece cestou nezdechnu.Kolem profrčel Traktor. Cítím se jako totální lama, vždyť na Traktoru se nedá jezdit. Vím to, zkoušela jsem ho na Megatestu. Sakra!Jedu dál. Už spíš svým běžným tempem, možná trochu svižnějším. Funím jako lokomotiva. Větev ze strany. Výmol. Kde je Dvaapadesátka?Poslední kopeček dolů. Můstek. Trexx dvakrát škrtne. Mám z toho radost – jako bych ho podepsala.Už budu v cíli. Zatáčím a – počkat, cože? Tudy asi ne…„Tamtudy, tamtudy!“ řvou na mě z druhé strany pásky, která ohrazuje trať. Proboha, jak jsem mohla před cílem blbě odbočit?Dupu jako blázen. Ne, nesmí mě předjet víc lidí! Cílová rovinka. Má to ještě vůbec smysl? Nemá, jsi lama, Barboro. Dojíždím posledních pár metrů bez odrazu a lapám po vzduchu.Dvaapadesátka se na mě zubí: „Promiň, já jsem musel, mně to z kopce jede hrozně rychle!“To mi zvedlo náladu. Rozhlédla jsem se kolem – vypadalo to, že mě nepředjelo až tolik lidí. A zvládla jsem to! Najednou jsem měla pocit, jako bych vyhrála. Aspoň sama nad sebou jsem vyhrála určitě. Vždyť jsem odjela svůj první závod v životě!Nečekaná medaile
Naposledy jsem pohladila Trexxe, že to se mnou vydržel, a vrátila jsem ho. A hned pak jsem zamířila na drink k Anonymous baru.„Pánové, zasloužím si ten váš spešl drink.“„S alkoholem?“„Jo.“Pak jsem jen seděla, popíjela a užívala si ten skvělý pocit. Já jsem přežila závod! Vtom mi přišla esemeska s výsledky: prý jsem celkem 39. a 7. v kategorii ženy 16+.To bylo o dost lepší, než jsem čekala. Nadšením jsem se usmívala jako blázen. Tak já jsem sedmá! Zároveň jsem přemýšlela, jestli čekat na vyhlášení. Vyhlašuje se do 6. místa, takže mi to o jedno uteklo. Ale rozhodla jsem se, že se podívám, kdo vyhrál. A jestli se třeba neumístil Dvaapadesátka.Vyhlášení nemedailových pozic jsem poslouchala jen na půl ucha, dokud mi nedošlo, že na sedmém místě nezaznělo moje jméno. Ale na šestém ano! Cože? Dojuchala jsem na pódium, kde jsem převzala přenádhernou medaili, víno a poukaz.„Ale mně přišla esemeska, že jsem sedmá,“ protestovala jsem.„Ne, jste šestá, my to tu tak máme.“Šestá. Medailová! Dostala jsem první medaili za celý svůj život. Poprvé jsem se umístila na slušném místě v nějakém sportu. Olympiády z chemie, češtiny, fyziky, to pro mě bylo od základky něco běžného. Ale sport?[caption id='attachment_8804' align='alignnone' width='400']
Opravdová medaile! Kdybych ji osobně nepřevzala, nevěřila bych tomu.[/caption]Tohle s vámi udělá koloběžka. Z antisportovce udělá holku s medailí na krku. Holku, která je na sebe nekonečně pyšná a doteď se nepřestala usmívat.Díky, kolobko. Díky, Trexxi. A díky i organizátorům Koloběžka Cupu, že jsem si mohla zazávodit, i když doopravdy nejsem žádná závodnice.Co vy, už jste někdy závodili? Nebo se na nějaký závod chystáte? Pochlubte se do komentářů, ať se mám s kým radovat.Trhněte si!Kam dál?
- Celý seriál Bára na kolobce
- Jak vybrat kolobku? To je oč tu koloběží
- Koloběžková poradna
Starší články
-
Bauer Prosharp Advantedge – Revoluce v broušení
Objev revoluční brusku Prosharp Advantedge. Už žádné čekání na prodejně. Teď si hokejové nože nabrousíš pohodlně doma nebo kdekoliv na cestách.
-
Doporučené tenisové areály v ČR
Sháníš informace o tenisových areálech? Sepsali jsme pro tebe přehledný seznam se základními informacemi, včetně kontaktů a názorů návštěvníků.
-
Padelový slovníček – co znamená bandeja, vibora nebo bajada?
Objev význam pojmů, které nikde jinde než na padelovém kurtu neuslyšíš. Seznam se s termíny jako bandeja, vibora nebo bajada.
-
RECENZE: Tenisové rakety Wilson RF 01 - Federerův (téměř) dokonalý odkaz
Nové Federerovky od Wilsonu RF 01 přichází v novém kabátě a mnohém překvapí. Nejsou sice pro každého, ale pokud jim dáš šanci, zamiluješ se
-
RECENZE: Salomon X Ultra 360 GTX – Spolehlivý společník pro rychlé túry
Podrobná recenze modelu X Ultra 360 GTX: Boty, které zvládnou vše od kamenitých stezek po bláto. Odolné, lehké a spolehlivé v každém kroku.
-
Jak se dostat do NHL? Není to jen o draftu
Cesta do NHL není jen o tom být draftovaný, je to mnohem náročnější. Co vše musí hráči absolvovat, aby si splnili sen, se dočteš v článku.
-
8 chyb, které při padelu dělá každý. Odhal tipy, jak se jim vyvarovat
Padel je jedním z nejrychleji rostoucích sportů na světě. Sportovci, kteří s ním začínají, dělají často spoustu zbytečných chyb. O jaké se jedná a jak se jim vyvarovat?
-
RECENZE: Salomon Genesis – stabilní trailovky do technického terénu
Salomon Genesis jsou trailové boty pro technický terén, nabízející stabilitu, pohodlí a přilnavost pro dlouhé běhy v náročných podmínkách.
-
Sezóna návratů: Mladí talenti přinášejí do extraligy nový vítr
Nová extraligová sezóna slibuje velké návraty talentovaných hráčů. V článku se dozvíš nejen o jejich dovednostech, ale i o tom, jakou výstroj tito mladíci používají na ledě.
-
RECENZE: Tenisové rakety Head Extreme 2024 – přístupný spin a jistota úplně pro každého
Tenisové rakety Head Extreme 2024 tě utvrdí v tom, že hrát míčky s rotací je jednoduché. A s jistotou, že úder nejde zkazit.
-
RECENZE: Tenisové boty Wilson Rush Pro 4.5 Clay – obutí jen palec od dokonalosti
Wilson Pro Rush 4.5 Clay. Skvělá stabilita a obratnost v kvalitním zpracování. Wilsonky jsou pohodlná obuv, která je téměř bez chyb.
-
Jak začít běhat v trailu
Trailový běh nabízí únik do přírody a zlepšení kondice mimo asfaltové cesty. Tento článek ti ukáže, jak začít s trailovým během, jaké vybavení potřebuješ, jak se přizpůsobit různým typům terénu a jak postupně zvyšovat náročnost tras, aniž bys riskoval…
-
Padelové kurty: Kde si můžeš zahrát a čím se povrchy liší
Všechny padelové kurty nejsou stejné. Objev rozdíl mezi povrchy, ale i konstrukcemi kurtů a pronikni zase o něco hlouběji do světa padelu.
-
Jak se připravit na první běžecký závod
Jak se připravit na první běžecký závod? Máme pro tebe průvodce, který ti pomůže absolvovat tvůj první běh se startovním číslem.
Všechna práva vyhrazena, © 2002–2024 Sportega s.r.o.
